Vývoj a funkce
Dostatek kvalitního spánku je nezbytný pro naši pohodu, je důležitý pro regeneraci organismu a pro každodenní výkonnost. Bohužel ne vždy jsme schopni dopřát si kvalitní spánek přirozenou cestou. Mnoho lidí na celém světě trpí poruchami spánku, které nejen podstatně zhoršují kvalitu jejich života, ale mohou způsobovat i zdravotní problémy.
Spánek je základní a životně důležitý požadavek, během kterého probíhají důležité procesy. Během spánku se naše tělo regeneruje. Stabilizuje se tím také náš imunitní systém, opravují se buňky a zpracovávají se vjemy nahromaděné během dne. Během spánku se navíc vše, co jsme se naučili, ukládá do naší dlouhodobé paměti.
Vědecké poznatky z oblasti chronobiologie již dlouho uznávají, že právě melatonin, nervový hormon uvolňovaný během noci, který hraje klíčovou roli při regulaci našeho cirkadiánního rytmu, nám zajišťuje zdravý a klidný spánek. Melatonin je produkován šišinkou mozkovou v mozku a řídí naše biologické hodiny, stimuluje činnost mnoha buněčných skupin a reguluje spánek. Kromě toho má tento hormon antioxidační účinek. Pokud je produkce melatoninu narušena, tj. produkuje se ho příliš málo nebo v nevyrovnanou dobu, dochází k narušení spánku s rizikem vzniku řady onemocnění.
Fáze spánku
Během noci prochází naše tělo určitými fázemi spánku:
- Fáze usínání (přechodné období mezi bdělým stavem a spánkem: tělo odpočívá, tep se zpomaluje, dýchání se stává pravidelnějším).
- Lehký spánek (obvykle trvá několik minut: svaly se uvolní)
- Hluboký spánek (v této fázi dochází k regeneraci našeho organismu a je obtížné se během ní samovolně probudit).
- Fáze REM (R.E.M. je zkratka pro Rapid Eye Movement – tato fáze se vyznačuje intenzivní mozkovou činností: je to fáze, ve které sníme).
Během noci se tyto fáze opakují stále dokola. Po fázi REM se tělo vrátí do fáze lehkého spánku a poté přejde do hlubokého spánku atd. Každý cyklus trvá přibližně 90 minut.
Poruchy spánku a frekvence
Zatímco děti a kojenci potřebují dostatek spánku (kojenci by měli spát alespoň 16 hodin z 24), průměrná délka spánku dospělého člověka se pohybuje od 6 do 8 hodin za noc. Spánek každého člověka závisí na „chronobiologickém typu“, ke kterému patří (sova = noční pták; skřivan = ranní ptáče). O poruchu spánku se jedná tehdy, když člověk nemůže spát déle než 6 až 7 hodin denně po dobu nejméně 6 po sobě jdoucích měsíců.
Poruchou spánku trpí 20-30 % lidí, a to bez rozdílu mezi muži a ženami. U osob starších 65 let se toto procento zvyšuje na 70-80 %. Pouze třetina z nich (30-35 %) se s tímto problémem obrátí na lékaře. Přibližně 70 % lidí trpících poruchami spánku podstupuje léčbu benzodiazepiny, zatímco zbývajících 30 % „si poradí samo“ a uchýlí se k prostředkům, jako jsou například antihistaminika.
„Kdo málo spí, je hloupý, tlustý a nemocný.“ Poněkud urážlivé staré rčení, ale bohužel opodstatněné! Špatný spánek způsobuje řadu tělesných i duševních onemocnění.
Vliv na paměť
To, co se naučíme během dne, se upevňuje během spánku (konsolidace paměti spojená se spánkem). Ti, kteří trpí nedostatkem spánku trvale, musí počítat se sníženou schopností paměti. Četné studie zjistily, že je to pravda. Poruchy spánku přispívají k omezení tvorby paměti, což vede k zapomnětlivosti, potížím se soustředěním a celkovému snížení výkonnosti.
Vliv na hmotnost
Bylo prokázáno, že lidé, kteří málo spí, jsou častěji obézní. Ti, kteří nemohou spát, mají obvykle tendenci zabírat noční hodiny nezdravými činnostmi, jako je sledování televize nebo hraní počítačových her… v každém případě činnostmi, které vyžadují málo pohybu a nutí vás běžet do ledničky hledat nezdravé pochutiny. Pozdě v noci se stáváme obzvláště lačnými po vysoce kalorických potravinách. Několik studií prokázalo, že lidé, kteří spí méně, mají tendenci jíst více než ti, kteří spí dostatečně. Hormonální změny způsobené nedostatkem spánku stimulují pocit hladu, což z dlouhodobého hlediska vede k přibývání na váze. I když přes den moc nejíme, ve chvíli, kdy jsme omezeni na příjem většiny potravy během noci, zvyšuje se pravděpodobnost, že se zkonzumované kalorie přemění na tuk.
Vliv na duševní zdraví
Nezřídka se stává, že chronická nespavost je považována za spouštěč duševních onemocnění. V méně závažných případech se projevuje neustálou únavou, podrážděností, demotivací a výkyvy nálad. V těžších případech však může způsobit i halucinace nebo deprese. Obvykle se tyto poruchy objevují při přetížení mozku v důsledku nedostatku spánku, a to zejména u jedinců se sklonem k rozvoji duševních onemocnění.
Účinky na fyzické zdraví
Nedostatek spánku má negativní vliv na náš imunitní systém a podporuje rozvoj onemocnění, která se mohou na první pohled projevovat v podobě neškodného nachlazení nebo příznaků chřipky. Poruchy spánku však mohou z dlouhodobého hlediska způsobit vážné poškození zdraví. Chronické poruchy spánku v průměru tři noci ze sedmi zvyšují pravděpodobnost gastrointestinálních onemocnění, srdeční zástavy, mrtvice, cukrovky, cévních onemocnění a dokonce i rakoviny.
Studie provedená EHJ (European Heart Journal) ukázala, že riziko srdečních onemocnění se zvyšuje o 48 %, pokud člověk spí méně než šest hodin. Jiné studie prokázaly, že zbavení těla potřebného odpočinku vede k vysokému krevnímu tlaku, ucpávání tepen a srdečnímu selhání.
Studie provedená v Japonsku mimo jiné ukázala, že existuje souvislost mezi poruchami spánku a cukrovkou, a určila, že vysoké hodnoty krevního cukru po delší dobu (glykovaný hemoglobin, také HbA1c) vykazují jasnou souvislost s poruchami spánku, jako je například příliš časné ranní vstávání. Předpokládá se, že nekvalitní spánek způsobuje uvolňování stresového hormonu (kortizolu), který podporuje rozvoj cukrovky. V neposlední řadě může nedostatečný spánek způsobit rakovinu. Nejzávažnější jsou případy, kdy lze poruchy spánku přičíst práci na směny: v roce 2007 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci práci na noční směny mezi „pravděpodobně karcinogenní“ faktory. Vyšší riziko vzniku rakoviny bylo zjištěno zejména u zdravotnického personálu a letušek, protože trvalý posun cyklu spánek/bdění a neustálé vystavení umělému světlu podporuje vznik nádorů.
- Dlouhé fáze probouzení, obtížné usínání
- Několikanásobné probuzení během spánku
- Spánek je neklidný a není klidný
- Pomalý ranní start
- Tendence usínat během dne
- Tělo je přebuzené a napjaté
Spánek může být negativně ovlivněn vnějšími (exogenními) nebo vnitřními (endogenními) faktory.
Exogenní poruchy spánku
Práce na směny/noční práce
Definice
Jetlag
Jetlag je případ, kdy se v krátkém časovém úseku překoná více časových pásem, takže vnitřní hodiny přestanou odpovídat skutečnému času. To způsobuje zmatení hormonů, které normálně podléhají dennímu rytmu. Jetlag se zhoršuje tím více, čím více časových pásem se překračuje, protože k přizpůsobení vnitřních rytmů může dojít jen pomalu. Na vznik jetlagu má vliv také směr letu. Tělo zvládá lety na západ lépe než lety na východ. Důvodem je to, že naše vnitřní hodiny se neřídí přísným 24hodinovým rozvrhem, ale spíše poněkud delšími hodinovými fázemi. Protože lety směrem na západ prodlužují den, jsou pro naše vnitřní hodiny výhodnější.
Práce na směny/noční práce
Práce na směny je srovnatelná s cestou přes více časových pásem, proto se jí někdy říká sociální jetlag. Trvale se měnící pracovní doba a noční práce matou přirozené cirkadiánní rytmy organismu. Pracovníci pracující na směny musí kvůli měnící se pracovní době neustále upravovat své vnitřní hodiny. Tito pracovníci trpí trvalým nedostatkem spánku. Jejich doba spánku je v průměru o dvě až čtyři hodiny kratší než u lidí, kteří mají normální pracovní dobu, protože kvalita spánku přes den je kvůli rušivým vlivům horší než v noci.
Příznaky
Obě formy poruch spánku mohou mít lehké až závažné příznaky, přičemž dočasný jetlag je ve srovnání s prací na směny, která probíhá delší dobu, nebo chronickým jetlagem relativně neškodný. Možné dopady na zdraví zahrnují: únavu, problémy s usínáním a udržením spánku, omezenou fyzickou zdatnost, sníženou intelektuální kapacitu, výkyvy nálad a gastrointestinální a psychosomatické problémy. Může se také zhoršit reakční doba. V nejhorších případech dochází ke vzniku srdečně-cévních onemocnění, cukrovky a rakoviny.
Protiopatření
Jetlag
- Po nástupu do letadla si přepněte hodiny na hodiny v cílové zemi, abyste se zbavili jetlagu.
- Po příjezdu do cílové destinace dodržujte denní rytmus.
- Trávit přes den hodně času venku.
- Při cestě na východ si vyhraďte několik dní, kdy budete chodit spát o hodinu nebo dvě dříve. Při cestě na západ choďte spát o několik hodin později než obvykle.
- Doplnění stravy melatoninem
- Zkuste se otočit dopředu
- Velmi jasné světlo na pracovišti (více než 300 luxů, aby se zabránilo nočním poklesům).
- Krátké zdřímnutí (power napping) během noční směny zvyšuje koncentraci. Tyto malé šlofíky by měly trvat 5 až 10 minut.
- Po práci noste sluneční brýle, aby se tělo nenaprogramovalo na den, když už je venku světlo
- Jezte lehká jídla, jinak je tělo unavené a pomalé
- Hodně pohybu
- Dodržujte stanovené časy jídla, přestávek a spánku
- Doplňování melatoninu
Farmakologicky navozené poruchy spánku
Poruchy spánku mohou vyvolat některé léky, například beta-blokátory, stimulanty, jako je alkohol a kofein, a také nikotin a přejídání v noci. Alkohol vám může pomoci usnout, ale může způsobit, že se v druhé polovině noci brzy probudíte a budete mít problémy znovu usnout. Část spánku REM je narušena a amfetaminy eliminují potřebu spánku.
Mentální faktory
Lidská psychika je velmi složitá. Problematické emoční stavy, jako je stres, hněv a strach, mohou být příčinou poruch spánku stejně jako závažná duševní onemocnění, jako jsou deprese a vyhoření. Proto je důležité zjistit příčinu těchto problémů, aby bylo možné najít vhodná protiopatření.
Endogenní poruchy spánku
Nedostatek melatoninu
K produkci melatoninu potřebuje naše tělo dostatek serotoninu. Náš moderní způsob života, který se vyznačuje každodenním stresem, nezdravou výživou, smyslovým přetížením a nedostatkem pohybu, může být zodpovědný za nedostatek serotoninu spolu s fyzickými nemocemi. Významnou roli však hraje také věk. Čím jsme starší, tím méně melatoninu se v epifýze produkuje, protože se stále více odvápňuje. Další příčinou je světlo, konkrétně světlo v noční fázi zhoršující endogenní produkci melatoninu. Pokud tělo z jakéhokoli důvodu neprodukuje dostatek melatoninu, projeví se poruchy spánku. V takovém případě je rozumné doplnění hormonu podporujícího spánek.
Syndrom opožděného nástupu spánku
Syndrom opožděného nástupu spánku se vyznačuje problémy s usínáním. Obvykle se vyskytuje u mladých lidí a mladých dospělých, kteří spadají do chronotypu „noční sova“. Tito lidé si z noci dělají den, zůstávají vzhůru až do ranních hodin a pak spí až do odpoledne. Postižení uvádějí chronickou nespavost. Syndrom opožděného nástupu spánku u nočních sov se nejlépe léčí ráno pomocí světelné terapie. Doporučuje se provádět světelnou terapii brzy ráno, aby se rytmus spánku a bdění posunul dopředu. Podobných účinků lze dosáhnout užíváním melatoninu v podvečer.
Poruchy spánku u nevidomých (syndrom Non-24)
„Syndrom non-24“ nebo jednoduše „non-24“ či „syndrom volného běhu“ byl poprvé popsán v roce 1948 Dr. Remlerem z Německa. Ve své vědecké publikaci popsal, že někteří nevidomí lidé mají obrácený cirkadiánní rytmus pro teplotu, srdeční frekvenci, krevní tlak a vylučování.
Non-24 je závažná, těžká a chronická porucha denního a nočního rytmu, která je zvláště častá u nevidomých lidí. Lidé se syndromem non-24 nejsou schopni nastavit nebo synchronizovat své vnitřní hodiny podle 24hodinového denního rytmu. Tito lidé žijí ve svém vlastním rytmu, který trvá mezi 24 a 25 hodinami. To vede k tomu, že každý den usínají nebo vstávají o 30 minut později. Podle toho se posouvají i všechny ostatní rytmy těla, jako je tělesná teplota, rozložení hormonů nebo vrchol aktivity.
Cílem chronobiologicky správné terapie je synchronizovat vnitřní hodiny člověka s 24hodinovým denním rytmem. To může zahrnovat ranní světelnou terapii i užívání látek, které potlačují únavu během dne. Noční podávání melatoninu nebo podobných látek slouží nejen k podpoře spánku v noci, ale také jako časovač k nastavení vnitřních hodin.
Syndrom obstrukční spánkové apnoe
Tento syndrom se stal poměrně známým od roku 1972, kdy jej poprvé definoval Christian Guilleminault. Termín „apnoe“ pochází z řeckého „apnoe“, což znamená nedýchání. Tento syndrom je charakterizován krátkými obdobími zástavy dechu během celé noci, která se opakují. Horní cesty dýchací postižených osob jsou během spánku stažené, což často vede k chrápání. Dýchání není možné nebo je možné jen s velkým úsilím. Charakteristickými znaky syndromu obstrukční spánkové apnoe je nejméně pět apnoí nebo hypopnoí každou hodinu, z nichž každá trvá nejméně 10 sekund. S tímto syndromem souvisí mnoho následných onemocnění, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, úzkostné poruchy, cukrovka a deprese. Postiženi jsou především muži ve věku 30 až 60 let, ale i ženy. Syndrom obstrukční spánkové apnoe je často odhalen poměrně pozdě a vyskytuje se často. Mezi možné způsoby léčby patří chirurgický zákrok, nitroústní protruzní dlahy nebo terapie CPAP.
Syndrom neklidných nohou
Jedná se o velmi častou neurologickou poruchu. Tento syndrom je charakterizován poruchou centrálního nervového systému. V popředí tohoto problému stojí poruchové pocity bolesti nohou, které jsou u většiny postižených osob přítomny v době spánku. Bolest je u jednotlivých osob pociťována různě (tj. brnění, bodání, tahání nebo trhání). Úlevu od bolesti přináší pouze pohyb. Ženy jsou postiženy dvakrát častěji než muži a syndrom se vyskytuje zejména u těhotných žen v posledních týdnech před porodem. Příčina není zatím plně vysvětlitelná, ale předpokládá se genetická predispozice. Při terapii se využívají látky podobné dopaminu, tedy L-Dopa, nebo tzv. agonisté dopaminu. Jestli je částečně na vině i porucha uvolňování melatoninu, to se zatím intenzivně zkoumá.
Hypersomnie – narkolepsie
Zvláštní formou poruchy spánku je potřeba spánku delšího než sedm hodin. V důsledku dosud ne zcela vysvětlených faktorů musí postižení lidé spát více než sedm hodin, aby se cítili odpočatí a omlazení. V případě narkolepsie pacienty náhle přemůže intenzivní potřeba spánku tak silná, že okamžitě usnou. Příčiny těchto poruch spánku nejsou dodnes plně prozkoumány, ale byly zdokumentovány genetické faktory a změny některých poselských látek. Příčinná terapie zatím není k dispozici.
Možnosti terapie
Abyste předešli poruchám spánku nebo zvládli současné potíže, měli byste se snažit dodržovat správnou spánkovou hygienu.
Obsahuje následující opatření:
- Snižte množství psychické a fyzické námahy ve večerních hodinách.
- Nejezte velké jídlo méně než dvě hodiny před spaním, ale volte lehká jídla a malé porce.
- Zvykněte si dodržovat přísný čas spánku a vstávání.
- Kofein, nikotin a alkohol podporují poruchy spánku.
- Alkoholu se zcela vyhněte nebo ho omezte na minimum a ostatní stimulanty by se neměly užívat po odpoledni.
- Cvičení je pro tělo důležité, ale snažte se vyhnout extrémní námaze tři hodiny před spaním.
- Před spaním je třeba se vyhnout používání elektroniky všeho druhu – včetně televize -, protože modré světlo, které vyzařuje, může narušit distribuci melatoninu.
- Dbejte na to, aby vaše ložnice byla tichá, tmavá a měla správnou teplotu (ideální je 60-65 stupňů Fahrenheita).
- Postel by měla sloužit pouze ke spánku a sexuálním aktivitám.
- Ke zklidnění můžete používat bylinkové čaje nebo teplé mléko s medem, protože ty podporují spánek.
- Pokud máte potíže s relaxací, mohou vám k odpočinku pomoci určité relaxační techniky.
- Dodržujte pravidelný spánkový rytmus, a to i o víkendech, abyste si nevyvedli ze synchronu své cirkadiánní rytmy.
Při poruchách cirkadiánního rytmu, jako je jetlag, práce na směny nebo syndrom zpožděného spánku, se melatoninu vytváří dostatek, ale v nesprávnou dobu. Užívání melatoninu ve správnou dobu umožňuje pomoci nastavit váš přirozený cirkadiánní rytmus podle nočního rytmu, který potřebujete. Tento typ léčby se také nazývá chronoterapie, protože nenahrazuje melatonin, ale spíše reguluje jeho endogenní distribuci.
Pokud je příčinou poruch spánku mírný nebo závažný nedostatek melatoninu, je třeba melatonin nahradit, tj. pomocí hormonální substituční terapie. Používá se chronobiologicky optimalizovaný galenický přípravek, který uvolňuje melatonin po dobu šesti hodin.
Světelná terapie je nekomplikovaná a účinná metoda léčby poruch spánku bez vedlejších účinků. Využívá intenzitu světla od 2 500 do 10 000 luxů. Vysoká intenzita světla jako přirozený časovač ovlivňuje hormonální rovnováhu organismu a s ní i jeho cirkadiánní rytmus. Cílem je tento rytmus posunout vpřed, nebo naopak posunout zpět. V případě brzkého chození do postele a brzkého vstávání se cirkadiánní rytmus posouvá zpět. Při pozdním uléhání a pozdním vstávání se posouvá dopředu. Tato metoda již během jednoho týdne vykazuje zlepšení kvality spánku a celkové pohody. Tato terapie však funguje pouze u lidí, kteří ještě produkují dostatečné množství melatoninu.
Některé metody, které přispívají k relaxaci, vám mohou pomoci efektivněji spát.
- Biofeedback: Tento proces pomáhá řídit zdánlivě autonomní tělesné funkce. Pacienti by se měli naučit využívat sílu myšlenek, aby při poruchách spánku našli klid. Metoda biofeedbacku umožňuje postiženým lidem navodit mentálně stav relaxace, který potřebují k usnutí. Trénink probíhá pomocí elektromyografie, která pomáhá odhalit a uvolnit svaly pro stav relaxace. Tato metoda je vhodná pro každého a snadno se jí naučí. K vyléčení poruch spánku je zapotřebí přibližně osm až 20 hodin.
- Autogenní trénink: Jedná se o komplexní relaxační metodu, která se zabývá především autosugescí. Při této metodě se soustředíte na uvolněný stav jednotlivých částí těla a snažíte se je ovlivnit pomocí autosugesce (např. moje pravá noha je lehká jako pírko). To vyvolává fyzické změny.
- Meditace: Tato technika se zaměřuje na intenzivní koncentraci na jednotlivé objekty (např. konkrétní obrázky, jeden bod v místnosti apod.). Cílem je dosáhnout stavu „přemýšlení o ničem“, který může během krátké doby poskytnout stejné uvolnění a energii jako hodina spánku. Četné vědecké studie potvrzují účinnost této metody, protože meditace zklidňuje tělesné funkce.
- Progresivní svalová relaxace podle Jacobsona: Tato metoda je v současnosti nejrozšířenější relaxační technikou. Tento proces má umožnit úspěšné uvolnění napjatých svalů prostřednictvím napětí. Jednotlivé svalové skupiny se napínají v malých celcích po dobu několika sekund a poté se uvolňují. Napětí by mělo trvat pět až deset sekund a uvolnění 30 až 45 sekund. Cílem je dosáhnout hlubšího stavu uvolnění všech svalů.
Existují dva přístupy k synchronizaci endogenního rytmu nevidomých s normálním denním a nočním rytmem. Na jedné straně lze použít melatonin jako hormon časovače ve večerních hodinách. Požití melatoninu signalizuje tělu, že je noc. V současné době jsou k dispozici i další látky podobné melatoninu, tj. tasimelteon (Hetlioz®), který by se měl užívat také večer a využívá melatoninových receptorů v mozku k tomu, aby se vnitřní hodiny přizpůsobily normálnímu rytmu den-noc.
Na druhé straně existuje také řada léků, které potlačují únavu během dne. Příkladem těchto látek je armodafinil (Nuvigil®). Zvyšuje bdělost u pacientů, kteří trpí nadměrnou spavostí. Tento lék působí tak, že oslovuje specifické neurotransmiterové receptory a stimuluje sympatický nervový systém.
Vedle přírodního hormonu melatoninu (který ovlivňuje rytmus spánku a bdění, pomáhá při problémech s usínáním a udržením se ve spánku, snižuje únavu a symptomy a zvyšuje kvalitu spánku) existuje řada dalších rostlinných látek, které mají pozitivní vliv na spánek a jsou chronobiologicky navrženy tak, aby se optimálně kombinovaly se všemi přírodními a biologickými látkami.
Látky s pozitivním vlivem na spánek:
- Chmel
- Kozlík lékařský
- Meduňka lékařská
- Mučenka
- Listy máty
- Heřmánek
Látky s negativním vlivem na spánek:
- Kofein
- Alkoholické nápoje
- Nikotin
- Některé léky (např. léky na spaní, jako jsou benzodiazepiny a barbituráty, a také antidepresiva a dopaminergní léky).
- Tučná nebo těžko stravitelná jídla ve večerních hodinách