Srdeční selhání je běžný stav.
V Evropě trpí srdeční nedostatečností více než 10 milionů lidí.
Z různých důvodů již srdce nedokáže produkovat dostatečně vysoký srdeční výdej, aby zásobilo tělo dostatečným množstvím kyslíku a umožnilo normální metabolismus.
To může být způsobeno sníženým čerpacím výkonem (systolické srdeční selhání) nebo narušenou schopností srdečního svalu relaxovat (diastolické srdeční selhání).
Nový lék však údajně slibně zmírňuje srdeční selhání, které je spojeno se spánkovou apnoe a zkrácením délky života.

Nový lék je prý účinný při srdečním selhání a spánkové apnoe

Tento lék, známý jako AF-130, byl testován na zvířecím modelu na Waipapa Taumata Rau na univerzitě v Aucklandu, kde vědci zjistili, že zlepšuje schopnost srdce pumpovat, ale co je stejně důležité, zabraňuje spánkové apnoe, která zkracuje délku života.
Lidé trpící spánkovou apnoe přestávají během spánku dýchat.
Dýchací cesty postižených jsou natolik zúžené, že dýchání je nejen výrazně obtížnější, ale zcela se zastaví.
Nový lék je prospěšný nejen při srdečním selhání, ale může také zmírnit apnoe, na kterou v současné době neexistuje jiný lék než CPAP (dýchací přístroj), který je špatně snášen.
Když člověk utrpí srdeční infarkt a následné srdeční selhání, mozek reaguje aktivací sympatického systému, reakcí „bojuj nebo uteč“, aby stimuloval srdce k pumpování krve.
Mozek však tuto aktivaci nervového systému udržuje i v době, kdy již není potřeba, a to spolu s následnou spánkovou apnoe přispívá ke zkrácení délky života pacienta.
Většina pacientů umírá do pěti let od stanovení diagnózy srdečního selhání.
Tato studie odhalila první lék, který tlumí nervovou aktivitu z mozku do srdce, a tím zvrátí postupný úpadek srdce při srdečním selhání, vysvětlují vědci.
Část mozku, která vysílá nervové impulsy do srdce, také řídí dýchání, takže tento lék plní dvojí funkci: snižuje reakci „bojuj nebo uteč“ a zároveň stimuluje dýchání, aby zastavil spánkovou apnoe.
Tyto výsledky mají reálný potenciál zlepšit pohodu a délku života lidí s onemocněním srdce.
Dalším vzrušujícím faktorem pro vědce, kteří své výsledky publikovali v časopise Nature Communications, je, že lék bude brzy schválen FDA, i když pro jiný zdravotní problém, což otevírá cestu pro studie na lidech v průběhu příštího roku nebo dvou.

Snížení rizika srdečního selhání o 42 procent

Skóre zdravého spánku, které vědci vytvořili, vycházelo z hodnocení těchto pěti spánkových vzorců.
Spánkové chování bylo zaznamenáváno pomocí dotazníků na dotykové obrazovce. Délka spánku byla rozdělena do tří skupin: krátký spánek neboli méně než 7 hodin denně; 7 až 8 hodin denně, 9 hodin a více denně.
Po zohlednění cukrovky, vysokého krevního tlaku, užívání léků, genetických variací a dalších kovariát se u dospělých s nejzdravějším spánkovým režimem (časné vstávání, 7-8 hodin spánku denně a bez časté nespavosti, chrápání nebo nadměrné denní ospalosti) snížilo riziko srdečního selhání o 42 % ve srovnání s těmi, kteří měli nezdravý spánkový režim.
Zjistili také, že riziko srdečního selhání bylo o 8 % nižší u lidí, kteří brzy vstávají, o 12 % nižší u lidí, kteří spali 7-8 hodin denně, o 17 % nižší u těch, kteří netrpěli častou nespavostí, a o 34 % nižší u těch, kteří nepociťovali denní ospalost.
Výsledky ukazují, že spánek a srdeční onemocnění spolu souvisejí, a zdůrazňují význam zlepšení celkového spánkového režimu pro prevenci srdečního selhání.