Studie Otagské univerzity zjistila, že na rozdíl od všeobecného přesvědčení má na spánek dospívajících negativní vliv spíše načasování večerního používání obrazovky než samotná činnost.
Současné pokyny pro spánek doporučují nepoužívat obrazovku hodinu nebo dvě před spaním. Výzkumníci však zjistili, že používání obrazovky dvě hodiny před spaním má na spánek dospívajících jen malý vliv, zatímco používání obrazovky po večerce způsobuje problémy. Hlavní autor studie, Dr. Bradley Brosnan z Edgar Diabetes and Obesity Research Centre, vysvětluje, že používání obrazovky je nedílnou součástí spánkového režimu dospívajících a že je třeba přehodnotit pokyny pro spánek, aby lépe vyhovovaly modernímu životu.

Používání obrazovky po večerce je zásadní

Ve studii zveřejněné v časopise JAMA Pediatrics mělo 85 dospívajících ve věku 11 až 14 let po dobu jednoho týdne na hrudi kameru, a to tři hodiny před spaním až do doby, kdy šli spát.
Kromě tělové kamery, která zaznamenávala, kdy, co a jak používali na obrazovce, byla v jejich ložnicích umístěna druhá infračervená kamera, která zaznamenávala čas strávený u obrazovky v posteli. Na ruce měli také aktigraf, zařízení velikosti hodinek, které měří spánek. Podle Brosnana se rychle ukázalo, že teenageři tráví velkou část času u obrazovky v posteli.

Výzkumníci zjistili, že 99 % účastníků používalo obrazovky během dvou hodin před spaním, více než polovina je používala, jakmile byli v posteli, a třetina je používala poté, co se poprvé pokusila usnout. Nejzajímavějším zjištěním bylo, že tento čas strávený u obrazovek před spaním měl jen malý vliv na spánek během noci. Používání obrazovek po ulehnutí však spánek ovlivnilo – bránilo dospívajícím v usnutí asi půl hodiny a zkrátilo délku nočního spánku.

To platilo zejména pro interaktivní činnosti na obrazovce, jako je hraní her a multitasking, tj. používání více zařízení současně, např. sledování filmu na Netflixu na notebooku a hraní Xboxu na herním zařízení. „Každých dalších 10 minut činnosti na obrazovce tohoto typu zkracovalo délku nočního spánku téměř o stejnou hodnotu.

Výsledky naznačují, že vliv doby strávené u obrazovky na spánek se projevuje především časovým posunem, který zpožďuje nástup spánku, a nikoliv přímým vlivem modrého světla nebo interaktivního zapojení, protože jsme nezjistili žádné souvislosti s latencí spánku a bdělostí během spánku. Dr. Brosnan říká, že „jednoduchou“ zásadou pro spánek – teoreticky, ale ne nutně ve skutečnosti – by bylo držet zařízení mimo ložnici a umožnit dospívajícím používat zařízení před spaním, ale ne v posteli.

Mobilní telefony a kardiovaskulární onemocnění

Další výzkumy jdou ještě dál a naznačují, že pravidelné používání mobilních telefonů způsobuje zdravotní problémy, například zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, zejména u kuřáků a diabetiků. Kromě toho byla tato souvislost částečně spojena se špatným spánkem, psychickým stresem a neurotičností. Článek v časopise Canadian Journal of Cardiology, který vydal Elsevier, popisuje výsledky této rozsáhlé prospektivní kohortové studie. Dr. Yanjun Zhang, oddělení nefrologie, nemocnice Nanfang, Jižní lékařská univerzita, Guangzhou, Čína, vysvětluje: „Používání mobilních telefonů je v moderní společnosti všudypřítomné, takže studium jejich vlivu na zdraví má pro veřejné zdraví velkou hodnotu.

Radiofrekvenční elektromagnetická pole (RF-EMF) vyzařovaná mobilními telefony vedou k dysregulaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, zánětlivým reakcím a oxidačnímu stresu, a lze proto očekávat, že budou mít vliv na řadu orgánů, jako je srdce a cévy. Stále však není jisté, zda používání mobilních telefonů souvisí s rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Cílem výzkumníků bylo posoudit prospektivní souvislost mezi pravidelným používáním mobilních telefonů a výskytem kardiovaskulárních onemocnění a prozkoumat zprostředkující vliv spánku a duševního zdraví.

Vědci zjistili, že pravidelní uživatelé mobilních telefonů mají ve srovnání s nepravidelnými uživateli výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vědci zjistili, že potenciálními mechanismy souvislosti mezi používáním mobilních telefonů a kardiovaskulárními onemocněními by mohly být spánkové chování, psychické potíže a neuroticismus. Špatné spánkové chování a psychické zdraví mohou nepříznivě ovlivnit rozvoj kardiovaskulárních onemocnění prostřednictvím narušených cirkadiánních rytmů, hormonálních a metabolických poruch a zvýšeného zánětu.

Kromě toho by chronická expozice RF-EMF záření vyzařovanému mobilními telefony mohla vést k oxidačnímu stresu a zánětlivým reakcím. Vystavení RF-EMF záření z mobilních telefonů v kombinaci s kouřením a cukrovkou by proto mohlo mít synergický účinek, který zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Doprovodný editorial uvádí výsledky studie do souvislostí.

Vzhledem k tomu, že období náboru do této studie (2006-2010) předcházelo rozšířenému používání moderních chytrých telefonů, které se nyní častěji používají k jiným činnostem (např. zábava, zasílání textových zpráv/e-mailů, sociální sítě atd.), je třeba pečlivě zvážit zobecnitelnost a současnou relevanci těchto zjištění. Nicholas Grubic, MSc, Dalla Lana School of Public Health, University of Toronto, ON, Kanada, je spoluautorem úvodníku.

Podle Grubica sice současná studie naznačuje, že používání mobilních telefonů může mírně zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, ale než se tato souvislost začne týkat široké veřejnosti, je zapotřebí přesvědčivějších důkazů s platnými měřítky používání mobilních telefonů. Zodpovědné používání mobilních telefonů by mělo být důležitou součástí komplexního přístupu k podpoře kardiovaskulárního zdraví.