Pandemie koronaviru vyvolala také pandemii duševních chorob. Na celém světě trpí různými psychiatrickými onemocněními přibližně miliarda lidí. Korea patří k nejzávažnějším případům – depresemi a úzkostnými poruchami zde trpí přibližně 1,8 milionu pacientů a celkový počet pacientů s klinickými duševními chorobami se za pět let zvýšil o 37 % na přibližně 4,65 milionu. Společný výzkumný tým z Koreje a Spojených států vyvinul technologii, která využívá biometrické údaje shromážděné prostřednictvím nositelných zařízení k předvídání zítřejší nálady a navíc k předvídání možnosti vzniku příznaků deprese.
Inovativní nositelná zařízení využívají cirkadiánní rytmus k předvídání příznaků deprese
KAIST (prezident Kwang Hyung Lee) 15. ledna oznámil, že výzkumný tým vedený profesorem Dae Wook Kimem z katedry mozkových a kognitivních věd a tým vedený profesorem Danielem B. Forgerem z katedry matematiky Michiganské univerzity ve Spojených státech vyvinul technologii, která umožňuje předpovídat příznaky deprese, jako jsou poruchy spánku, deprese, ztráta chuti k jídlu, přejídání a nedostatek koncentrace u pracovníků pracujících na směny, a to pomocí údajů o aktivitě a srdečním tepu shromážděných pomocí chytrých hodinek. Podle WHO se nová slibná léčba duševních onemocnění zaměřuje na spánek a cirkadiánní časový systém v hypotalamu mozku, který přímo ovlivňuje impulzivitu, emoční reakce, rozhodování a celkovou náladu.
Měření endogenních cirkadiánních rytmů a spánkových stavů však vyžaduje odebírání vzorků krve nebo slin každých 30 minut během noci, aby se změřily změny koncentrace hormonu melatoninu v našem těle, a provádění polysomnografie (PSG). Vzhledem k tomu, že taková léčba vyžaduje hospitalizaci a většina pacientů s duševním onemocněním přichází pouze na ambulantní léčbu, nedošlo k žádnému významnému pokroku ve vývoji léčebných metod, které by tyto dva faktory zohledňovaly. Kromě toho jsou náklady na PSG vyšetření velmi vysoké.
Řešením, jak tyto problémy překonat, je použití přenosných zařízení, která mohou snadněji shromažďovat biometrické údaje, jako je srdeční frekvence, tělesná teplota a úroveň aktivity, v reálném čase a bez prostorových omezení. Současná přenosná zařízení však mají to omezení, že poskytují pouze nepřímé informace o biomarkerech potřebných pro zdravotnický personál, jako je fáze cirkadiánních hodin. Společný výzkumný tým vyvinul technologii filtrování, která přesně odhaduje fázi cirkadiánních hodin, která se denně mění, například podle časových řad údajů o srdeční frekvenci a aktivitě shromážděných chytrými hodinkami. Jedná se o implementaci digitálního dvojčete, které přesně popisuje 24hodinový rytmus v mozku a může být použito k odhadu poruch cirkadiánního rytmu.
Neinvazivní technologie monitorování duševního zdraví
Možnost využití digitálního dvojčete těchto cirkadiánních hodin k predikci příznaků deprese byla ověřena ve spolupráci s výzkumným týmem profesora Srijana Sena z Michiganského institutu neurověd a profesorky Amy Bohnertové z katedry psychiatrie Michiganské univerzity. Společný výzkumný tým provedl rozsáhlou prospektivní kohortovou studii přibližně 800 pracovníků pracujících na směny a prokázal, že digitální biomarker pro narušení cirkadiánního rytmu odhadnutý pomocí technologie může předpovědět zítřejší náladu i šest příznaků, včetně problémů se spánkem, změn chuti k jídlu, neschopnosti soustředit se a sebevražedných myšlenek, které jsou reprezentativními příznaky deprese.
Odborníci očekávají, že tento výzkum bude schopen představit nepřetržitou a neinvazivní technologii monitorování duševního zdraví. Očekává se, že tato technologie poskytne nové paradigma péče o duševní zdraví. Vyřešením některých klíčových problémů, s nimiž se sociálně znevýhodnění lidé potýkají v současné léčebné praxi, jim může umožnit podniknout aktivnější kroky, když se u nich projeví příznaky deprese, například vyhledat poradenství dříve, než se situace vymkne kontrole.
