Nová studie zkoumala údaje od více než 1 000 pracovníků za období 10 let. U sedavě pracujících se o 37 % zvýšil výskyt příznaků nespavosti. U zaměstnanců, kteří nepracují podle tradičního rozvrhu, je o 66 % vyšší pravděpodobnost, že budou muset „dohánět spánek“. Podle nové studie, kterou vedla psycholožka Claire Smithová z University of South Florida, mají lidé, kteří v rámci své práce hodně sedí – odhadem 80 % moderních zaměstnanců – mnohem vyšší riziko příznaků nespavosti. A dále: více pohybu může snížit riziko civilizačních chorob.

Zaměstnanci, kteří hodně sedí, a ti, kteří pracují neobvyklou pracovní dobu, jsou náchylnější k problémům se spánkem

Výsledky, které byly nedávno zveřejněny v časopise Journal of Occupational Health Psychology, ukazují, že v průběhu deseti let představuje sedavé zaměstnání a nepravidelná pracovní doba významné riziko pro zdraví spánku více než 1 000 zkoumaných zaměstnanců. Tyto dva faktory, jejichž působení urychlují technologické změny, jako je například zvýšený podíl práce s počítačem, jsou spojeny s 37% nárůstem příznaků nespavosti u sedavě pracujících a s 66% nárůstem rizika, že lidé pracující v netradiční pracovní době budou muset dohánět „kompenzační spánek“ – definovaný jako časté zdřímnutí nebo spaní o víkendech. „Způsob, jakým si organizujeme práci, představuje vážnou dlouhodobou hrozbu pro zdravý spánek,“ řekl Smith. Dostatek spánku zahrnuje více než jen osm hodin. Zahrnuje také snadné usínání, udržení spánku po celou noc a pravidelný spánkový režim. Firmy by si podle něj měly být vědomy specifických spánkových rizik svých zaměstnanců, aby mohly lépe odhalovat a zasahovat.

Studie založená na údajích z Národní studie středního věku ve Spojených státech identifikovala tři kategorie spánkového zdraví pracovníků za období 10 let: dobří spáči, doháněči spánku a spáči podobní nespavci. Studie zjistila, že sedavé zaměstnání bylo silně spojeno s kategorií nespavců, která se vyznačuje příznaky, jako jsou potíže s usínáním, přerušovaný spánek a častá denní ospalost. Naopak pracovníci s netradiční pracovní dobou, jako jsou noční směny, patřili častěji do skupiny „spánkového dluhu“. Smith uvedl, že studie naznačuje, že dostatek fyzické aktivity během pracovního dne a omezení práce po pracovní době může nejen pomoci lidem dobře se vyspat tu noc, ale také chránit před přetrvávajícími problémy se spánkem o deset let později.

Studie také ukazuje, že zaměstnanci, kteří kvůli svému pracovnímu rozvrhu upadnou do vzorce špatného spánku, jako je dlouhá doba sedavého zaměstnání nebo nepravidelná pracovní doba, mohou v těchto nezdravých vzorcích uvíznout na několik let. Například u 90 % osob postižených nespavostí přetrvávaly příznaky i po 10 letech. „To je obzvláště důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, protože výzkumy ukazují, že špatný zdravotní stav v oblasti spánku zhoršuje produktivitu, pohodu a celkový zdravotní stav,“ uvedl Smith, který projekt vedl ve spolupráci s mezioborovým týmem odborníků z oblasti psychologie, psychiatrie, výzkumu stárnutí a medicíny. Dodala, že výsledky naznačují, že změna designu pracovišť s ohledem na zdraví spánku může být klíčem ke zlepšení pohody zaměstnanců, a zdůraznila potřebu intervencí na pracovišti, které vnímají zdraví spánku jako dynamický, mnohostranný problém, a nikoli jako problém, který lze vyřešit univerzálním řešením.

Moderní pracoviště mohou zlepšit kognitivní funkce

Význam takovéto přestavby mnoha pracovišť zkoumala studie Mayo Clinic, která naznačuje, že aktivní pracoviště s běžeckými pásy, koly, steppery a/nebo stoly ve stoje jsou úspěšnou strategií pro snížení doby strávené sezením a zlepšení duševní výkonnosti v práci, aniž by to mělo vliv na pracovní výkon. Dlouhodobé sezení, ať už v práci nebo doma, zvyšuje riziko vzniku chronických onemocnění, kterým lze předcházet. Studie se zúčastnilo 44 účastníků randomizované klinické studie, která hodnotila čtyři kancelářská prostředí ve čtyřech po sobě jdoucích dnech v Centru zdravého života Dana Abrahama na Mayo Clinic. Ty zahrnovaly první den stacionární nebo sedavé pracoviště, po němž následovala tři aktivní pracoviště (stoj, chůze nebo stepper) v náhodném pořadí.

Výzkumníci analyzovali neurokognitivní funkce účastníků pomocí 11 hodnocení, která hodnotila uvažování, krátkodobou paměť a soustředění. Jemná motorika byla hodnocena pomocí online testu rychlosti psaní a dalších testů. Když účastníci používali aktivní pracovní stanice, jejich mozkové funkce se buď zlepšily, nebo zůstaly stejné a rychlost psaní se zpomalila jen nepatrně. Přesnost jejich psaní však ovlivněna nebyla. Studie zjistila lepší výsledky v logickém myšlení při práci vestoje, poklepávání a chůzi ve srovnání se seděním.

Snížení denní doby sezení může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky

Snížení denní doby sezení může mít pozitivní vliv na rizikové faktory civilizačních chorob již během tří měsíců. I o hodinu méně sezení denně a více lehké fyzické aktivity může přispět k prevenci onemocnění, jako je cukrovka a kardiovaskulární choroby. Je známo, že pravidelné cvičení je prospěšné pro kontrolu hmotnosti a prevenci nemocí. V intervenční studii provedené PET centrem v Turku a institutem UKK ve Finsku vědci zkoumali, zda lze dosáhnout zdravotních přínosů zkrácením denní doby sezení během tříměsíčního intervenčního období.

Účastníky studie byli sedavě a fyzicky neaktivní dospělí v produktivním věku se zvýšeným rizikem cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Výzkumníci porovnávali dvě skupiny: intervenční skupina byla instruována, aby snížila dobu sezení v průměru o 1 hodinu denně prostřednictvím stání a lehké fyzické aktivity, a kontrolní skupina byla instruována, aby si zachovala své obvyklé návyky a sedavý způsob života. Intervenční skupině se podařilo snížit dobu strávenou vsedě v průměru o 50 minut denně, a to především zvýšením lehké a středně těžké fyzické aktivity. Během tříměsíčního období vědci u intervenční skupiny pozorovali pozitivní zdravotní účinky, pokud jde o regulaci hladiny cukru v krvi, citlivost na inzulin a zdraví jater.