Úkoly

Melatonin, který je také známý jako „mateřský hormon chronobiologie“, je hormon, který se produkuje především v epifýze. Je přítomen u lidí, zvířat, rostlin a dokonce i u jednobuněčných a fylogeneticky starých řas, které jsou staré tři miliardy let. Melatonin reguluje biologické hodiny člověka jako přírodní hormon. Je také označován jako hormon tmy, protože jako hormonální signál předává organismu informaci o načasování a délce noci. Během dne se melatonin téměř vůbec neprodukuje. Produkce melatoninu probíhá prostřednictvím indikace ze suprachiasmatického jádra hypotalamu, které významně reguluje cirkadiánní rytmus. Pokud sítnice oka přestane vnímat dostatek modrého světla, je informováno suprachiasmatické jádro, které následně přiměje epifýzu k produkci melatoninu. Tímto způsobem se hormon uvolňuje podle stanoveného rytmu, zejména v noci, cyklicky do krve a informuje celé tělo o aktuální cirkadiánní fázi. Když sítnice zachytí první denní světlo, pak se produkce melatoninu zastaví a místo něj se začnou produkovat jiné hormony, které jsou nezbytné pro to, abychom byli vzhůru. Tento cyklus pomáhá vytvářet cirkadiánní rytmus neboli 24hodinový cyklus spánek/bdění. Vzhledem k rozdílným světelným podmínkám během ročních období se vedle cirkadiánního (denního) rytmu vytváří i roční rytmus. V zimě se melatonin tvoří a uvolňuje do krve delší dobu než v létě.

Melatonin má velmi krátkou dobu poločasu přibližně 30 minut. Protože se tak rychle rozpadá, musí být během noci trvale produkován, abychom mimo jiné získali klidný spánek. U lidí se zdravým cirkadiánním rytmem hladina melatoninu po setmění rychle stoupá a poté zůstává zvýšená na konstantní úrovni po celou noc až do časného rána. Tato vysoká hladina je nezbytná nejen k usínání, ale také k hlubokému a klidnému spánku. Brzy ráno hladina melatoninu opět prudce klesá, aby člověk mohl reagovat na zvyšující se světelné podmínky a probudit se.

Nejenže je moderní člověk jediným živým tvorem, který se odchyluje od svého rytmu a z noci dělá den, ale je také faktem, že čím jsme starší, tím je naše noční produkce melatoninu menší, což vede ke zkrácení signálu, který je předáván celému tělu. Často se aktivuje až dlouho po půlnoci. Na začátku dne se však vylučování hormonu včas zastaví. Výsledkem je, že starší lidé dostávají spánkový hormon po kratší dobu a obecně je k dispozici stále méně.