Světově první randomizovaná kontrolovaná studie (RCT) týkající se času stráveného u obrazovky u malých dětí ukazuje, že zkrácení času stráveného u obrazovky hodinu před spaním zlepšuje kvalituspánku malých dětí.

Používání obrazovky u malých dětí

Je dobře známo, že špatný spánek v raném dětství je spojen s negativními důsledky, jako jsou zdravotní problémy, vývojové obtíže a problémy s chováním. Studie „Bedtime Boost“ financovaná Nuffield Foundation je první RCT, která podporuje pediatrické pokyny týkající se omezení času stráveného malými dětmi u obrazovky před spaním. Výzkumníci z University of Bath, University of the Arts London (UAL), Birkbeck, Queen Mary University of London a King’s College London nabírali rodiny s 16- až 30měsíčními batolaty z celého Londýna.

Z nich 105 rodin, které již se svým dítětem před spaním používaly obrazovky, bylo náhodně zařazeno buď do intervenčního programu – rodiče byli požádáni, aby během sedmi týdnů eliminovali čas strávený u obrazovky v hodině před spaním a místo toho před spaním zařadili do svého programu aktivity, které nejsou spojené s obrazovkou (např. uklidňující hra, čtení nebo hádanky), nebo do kontrolních podmínek s vhodnými aktivitami, ale bez zmínky o čase stráveném u obrazovky. Spánek batolat byl zaznamenáván před intervencí a po ní pomocí přenosného snímače pohybu.

Rodičům v intervenční skupině se podařilo úspěšně omezit čas strávený batolaty u obrazovky před spaním a kvalita spánku batolat se zlepšila, noční spánek byl efektivnější a počet nočních probuzení nižší. Profesorka Rachael Bedfordová, která vedla výzkum na univerzitě v Bathu a nyní je vedoucí Laboratoře vývoje dítěte královny Marie a spoluvedoucí projektu, řekla: „Výzkum byl veden v rámci projektu: „Úzce jsme spolupracovali s rodiči a odborníky z rané péče, abychom zajistili, že intervence Bedtime Boost bude levná a snadno proveditelná. Výsledky naznačují, že studie byla pro rodiče velmi dobře proveditelná a všechny intervenční rodiny ji dokončily. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili, jak může změna způsobu, jakým rodiny používají média na obrazovce, ovlivnit tyto účinky.

Podle vedoucího studie profesora Tima Smithe z UAL Creative Computing Institute předchozí korelační studie ukázaly, že čím více času tráví batolata před obrazovkami, tím horší je jejich spánek. Nebylo však možné zjistit, zda používání obrazovek způsobuje problémy se spánkem, nebo naopak. Studie Bedtime Boost přináší první předběžné důkazy o tom, že vyloučení používání obrazovek z režimu batolat před spaním může vést k lepšímu spánku. Je zapotřebí další práce, která by tyto účinky zopakovala ve větším počtu rodin.

Čas strávený u obrazovky a otřes mozku

Může však mít čas strávený u obrazovky na děti také pozitivní vliv? Předchozí výzkum ukázal, že čas strávený u obrazovky může zpomalit zotavení dětí po otřesech mozku, ale nový výzkum UBC a University of Calgary naznačuje, že zákaz času stráveného u obrazovky není řešením. Výzkumníci zkoumali souvislosti mezi časem stráveným u obrazovky, který si děti ve věku 8 až 16 let samy uváděly v prvních 7 až 10 dnech po úrazu, a příznaky, které ony samy a jejich opatrovníci uváděli v následujících šesti měsících. Děti, u nichž příznaky otřesu mozku odezněly nejrychleji, trávily před obrazovkou střední množství času. „Tuto skupinu nazýváme skupinou ‚Goldilocks‘, protože se zdá, že příliš málo nebo příliš mnoho času stráveného u obrazovky není pro zotavení z otřesu mozku ideální,“ uvedla Dr. Molly Cairncrossová, odborná asistentka na Simon Fraser University, která studii provedla jako postdoktorandka spolu s docentem Dr. Noahem Silverbergem na katedře psychologie UBC. Výsledky ukazují, že běžné doporučení vyhýbat se co nejvíce chytrým telefonům, počítačům a televizi nemusí být pro děti to nejlepší.“

Studie byla součástí rozsáhlejšího projektu na studium otřesů mozku nazvaného Advancing Concussion Assessment in Pediatrics (A-CAP), který vedl profesor psychologie Dr. Keith Yeates z University of Calgary a který financoval Canadian Institutes of Health Research. Údaje pocházejí od účastníků ve věku 8 až 16 let, kteří utrpěli buď otřes mozku, nebo ortopedické zranění, jako je výron kotníku nebo zlomenina ruky, a byli ošetřeni na jedné z pěti pohotovostí v Kanadě. Účelem zařazení dětí s ortopedickým zraněním bylo porovnat jejich zotavení se skupinou, která utrpěla otřes mozku.

Pacienti ve skupině s otřesem mozku měli obecně relativně horší příznaky než jejich protějšky s ortopedickým poraněním, ale v rámci skupiny s otřesem mozku nešlo pouze o zhoršování příznaků s rostoucím časem stráveným u obrazovky. Dokonce i děti s minimálním časem stráveným u obrazovky se zotavovaly pomaleji. Děti používají chytré telefony a počítače, aby byly v kontaktu se svými vrstevníky. Úplné vyhýbání se těmto obrazovkám by proto mohlo vést k pocitům izolace, osamělosti a nedostatku sociální podpory. Podle výzkumníků mají tyto faktory negativní dopad na duševní zdraví dětí, což může zotavení oddálit.

Studie UBC/Calgary se od jiné studie lišila tím, že sledovala čas strávený u obrazovek a zotavení po delší dobu. Dřívější studie zjistila, že čas strávený u obrazovky zpomaluje zotavení, ale měřila pouze používání obrazovky během prvních 48 hodin a příznaky pouze po dobu 10 dnů. Delší časový rámec vedl k dalšímu zajímavému zjištění. Čas strávený u obrazovky v počáteční fázi zotavování měl jen malý vliv na dlouhodobé zdravotní výsledky. Po 30 dnech děti, které utrpěly otřes mozku nebo jiný typ zranění, uváděly podobné příznaky bez ohledu na to, zda na začátku období používaly obrazovku. Výzkumníci také zjistili, že čas strávený u obrazovky měl zřejmě menší vliv na příznaky než jiné faktory, jako je pohlaví pacienta, věk, spánkové návyky, fyzická aktivita nebo již existující příznaky. Výsledky nakonec naznačují, že plošné omezení času stráveného u obrazovky u dětí a dospívajících s otřesem mozku nemusí být užitečné. Místo toho vědci doporučují stejný přístup jako u jiných aktivit, a to umírněnost. Pokud se příznaky znovu objeví, lze čas strávený u obrazovky vždy omezit.