Vyšší úroveň zánětu v mladé dospělosti je spojena s horšími výsledky v testech dovedností ve středním věku.
Nová studie Kalifornské univerzity v San Francisku ukazuje, že mladí dospělí se zvýšenou hladinou zánětu spojenou s obezitou, nedostatkem fyzické aktivity, chronickým onemocněním, stresem a kouřením mohou mít ve středním věku nižší kognitivní výkonnost.
Vědci již dříve spojovali vyšší hladinu zánětu u starších dospělých s demencí, ale toto je jedna z prvních studií, která spojuje zánět v rané dospělosti s nižšími kognitivními schopnostmi ve středním věku.

Jak životní styl ovlivňuje kognitivní schopnosti

Podle první autorky Amber Bahorikové, PhD., z oddělení psychiatrie a behaviorálních věd UCSF a Weillova institutu pro neurovědy je z dlouhodobých studií známo, že změny v mozku vedoucí k Alzheimerově chorobě a dalším demencím mohou trvat desítky let.
Vědci chtěli zjistit, zda zdravotní stav a životní návyky v rané dospělosti hrají roli v kognitivních schopnostech ve středním věku, které pak mohou ovlivnit pravděpodobnost demence v pozdějším věku. Ve své studii, publikované v časopise Neurology, odborníci zjistili, že pouze 10 % osob s nízkou mírou zánětu dosahovalo špatných výsledků v testech rychlosti zpracování a paměti, zatímco u osob se střední a vyšší mírou zánětu to bylo 21 %, resp. 19 %.
Když vědci zohlednili faktory, jako je věk, fyzická aktivita a celková hladina cholesterolu, rozdíly v rychlosti zpracování dat přetrvávaly; vědci zjistili také rozdíly v exekutivních funkcích, které zahrnují pracovní paměť, řešení problémů a kontrolu impulzů.
Studie sledovala 2 364 dospělých v rámci studie CARDIA, jejímž cílem je identifikovat faktory v mladé dospělosti, které vedou ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění o dvě až tři desetiletí později.
Účastníkům bylo v době zařazení do studie mezi 18 a 30 lety a během 18 let byli čtyřikrát testováni na zánětlivý marker C-reaktivní protein (CRP).
Kognitivní testy byly provedeny pět let po posledním měření CRP, tedy v době, kdy většině účastníků bylo mezi čtyřicítkou a padesátkou.
Přibližně polovinu účastníků tvořily ženy, o něco méně než polovinu Afroameričané a zbytek běloši.
Přibližně 45 % účastníků mělo nižší stabilní zánět, zatímco 16 % mělo mírný nebo rostoucí zánět; 39 % mělo vyšší hladiny.

Zánět a zdravotní rizika

Výzkumníci také spojili vyšší míru zánětu s nedostatkem fyzické aktivity, vyšším BMI a současným kouřením.
Zánět hraje důležitou roli v kognitivním stárnutí a může začít již v rané dospělosti.
Je pravděpodobné, že zánět má přímý i nepřímý vliv na poznávání.
Doktorka Kristine Yaffeová, profesorka psychiatrie a behaviorálních věd, neurologie a epidemiologie a biostatistiky na UCSF, je členkou prvního týmu odborníků, který zjistil, že 30 % rizika demence lze předcházet.
Její nedávný výzkum se zabýval souvislostí mezi nepravidelným spánkem a zhoršeným poznáváním ve středním věku a také vlivem individuálních změn zdravotního stavu a životního stylu na prevenci ztráty paměti u starších osob s vyšším rizikem.
Naštěstí existují způsoby, jak snížit zánět – například zvýšení fyzické aktivity a zanechání kouření – které by mohly být slibnými cestami prevence.

Zánět hraje roli v různých formách demence

Již předchozí výzkumy ukázaly, že zánět v mozku se významně podílí na vzniku demence.
Zánět je obvykle reakcí organismu na zranění a stres, například zarudnutí a otok související s poraněním nebo infekcí.
Zánět v mozku – známý jako neurozánět – je spojován s mnoha onemocněními, včetně deprese, psychózy a roztroušené sklerózy.
Souvisí také s rizikem Alzheimerovy choroby. Ve studii zveřejněné v časopise Brain tým vědců z Cambridgeské univerzity zkoumal, zda se neurozánět vyskytuje i u jiných forem demence, což by znamenalo, že je přítomen u mnoha neurodegenerativních onemocnění.
Do týmu bylo zařazeno 31 pacientů se třemi různými formami frontotemporální demence (FTD).
FTD je skupina různých onemocnění způsobených hromaděním několika abnormálních „odpadních“ proteinů v mozku.
Pacienti podstoupili skenování mozku za účelem zjištění zánětu a „junk“ proteinů.
Při každém ze dvou skenů pozitronové emisní tomografie (PET) bylo vstříknuto chemické barvivo, které rozsvítilo specifické molekuly, jež vizualizují buď zánětlivé buňky v mozku, nebo „junk“ proteiny.
Při prvním skenování barvivo osvětlilo buňky, které způsobují neurozánět.
Ty indikují probíhající poškození mozkových buněk a jejich spojení.
Při druhém skenování se barvivo naváže na různé typy „nevyžádaných“ proteinů, které se vyskytují u FTD.
Vědci ukázali, že v celém mozku a u všech tří typů FTD platí, že čím větší je zánět v jednotlivých částech mozku, tím větší je škodlivé nahromadění „junk“ proteinů.
Aby prokázali, že barviva detekují zánět a škodlivé proteiny, analyzovali pod mikroskopem 12 mozků, které byly po smrti darovány Cambridgeské mozkové bance.
Tým zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se poznatky o zánětu u demence promítly do testovatelných léčebných postupů.
Důležitým objevem je, že u všech tří typů frontotemporální demence se vyskytuje zánět spojený s hromaděním škodlivých abnormálních proteinů v různých částech mozku.
Nemoci se od sebe velmi liší i v dalších ohledech.
Spolu se skutečností, že je známo, že zánět hraje roli u Alzheimerovy choroby, tato zjištění naznačují, že zánět je součástí mnoha dalších neurodegenerativních onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby a Huntingtonovy choroby.
To vzbuzuje naději, že léčba založená na imunitním systému by mohla pomoci tyto choroby zpomalit nebo jim předcházet.